04.05.2005 Michael Moore jako režisér politické agitky

Fahrenheit 9/11 není film, ale politická reklama (1)

Není nic vzdálenějšího než nazývat politickou reklamu dokumentem. Ale zároveň je to velmi přesný popis toho, co se okolo díla Fahrenheit 9/11 děje. Tato politická reklama měla 2 základní cíle: poškodit před prezidentskými volbami soupeře demokratického kandidáta Johna Kerryho - George Bushe a pochopitelně vydělat peníze.

Není zřejmé, kolik voličských hlasů toto dílo odčerpalo Georgi Bushovi, nicméně první hlavní cíl splněn nebyl, proto George Bush vyhrál volby a to větším rozdílem hlasů než při svých prvních volbách. Současně s prezidentskými volbami se konaly volby do sněmovny reprezentantů (můžeme přirovnat k našemu senátu), v několika státech volby guvernéra a v několika státech proběhla referenda. Ve VŠECH těchto volbách byli úspěšnější republikáni! Je velmi příznačné, že s velmi kladnou odezvou byl tento film přijat ve Francii (ale i v jiných částech Evropy), kde dokonce získal hlavní cenu – Zlatou palmu - na filmovém festivalu v Cannes. Otázkou zůstává, zda to nebyla právě tato nenávist části Evropy, která nakonec paradoxně pomohla Bushovi vyhrát prezidentské volby v USA. Nicméně druhý cíl – výdělek peněz – pravděpodobně splněn byl a velká část příjmů přišla pravděpodobně z Evropy.

Během reklamní agitky bylo naznačeno spoustu údajných faktů, polopravd, řečnických otázek, na které byla předem jasná naznačená odpověď. Zkusím polemizovat s některými částmi:

Michael Moore si postěžoval, že Bush vyhrál své první prezidentské volby, i když jeho soupeř získal více hlasů. To mě připadá jako kdyby nevěděl, podle jakého systému v USA probíhají už po staletí volby. Takže jen krátce na vysvětlenou: V USA je systém tzv. volitelů, těch je celkem 538 a jsou rozděleny mezi jednotlivé státy. Důležité je v konkrétním státě získat nadpoloviční většinu a všechny volitelské hlasy jsou přičteny vítězi. Tedy je důležité vyhrát v klíčových státech a nikoliv získat nejvíce hlasů – všichni to pochopitelně vědí. A co Michael Moore?

Bush prý neprosazoval návrhy svých zákonů – no tady by mě docela zajímala statistika. Jedním z hlavních témat v první volební kampani bylo snížení daní (s čímž má Michael Moore jako demokrat pochopitelně velký problém). Tento zákon se tuším objevil ve Sněmovně reprezentantů do 3 měsíců od nástupu Bushe do úřadu. Srovnej s ČR, kde má vždy nová vláda 100 dní hájení. Stejně postupoval i v další prioritní oblasti – školství.

Ztráta pozic v senátu – v současné době mají republikáni v Senátu nadpoloviční většinu 55 mandátů. Nebylo v historii mnoho prezidentů (republikánů), kteří by se mohli opřít o tak silnou podporu v Senátu.

Odkud přišli atentáty – bylo argumentováno, že tuším 15 z 19 atentátníků pocházelo ze Saudské Arábie. To je pravda. Nicméně už nebylo dodáno, že cca 15 teroristů přišlo z Evropy, nejvíce pak z Německa, kde si v klidu studovali vysoké školy. Tento fakt pochopitelně nebyl vůbec zmíněn, protože se nehodil do celkového konceptu.

Chování Bushe, když se dozvěděl o atentátech – bylo mu vytýkáno, že uběhlo 7 minut, než něco udělal. Prezident USA nemá jednat impulsivně, ale tak, aby to bylo v zájmu USA. Pochopitelně nikdo z nás neví, o čem přemýšlel George Bushe těch 7 minut, od té doby, kdy se dozvěděl, že bylo proveden teroristický útok i na druhou věž WTC. Je 7 minut dlouhá doba? Podle mě je 7 minut naopak ještě příliš krátká doba. Tento teroristický útok byl srovnáván s útokem na Perl Harbor, kde bylo velmi snadné zjistit kdo byl útočníkem. Přesto USA vyhlásili válku až 8. prosince 1941.

Bin ládinova rodina – je všeobecně jedna z nejbohatší a nejrozvětvenějších v Saudské Arábii. Jiný svět jiný mrav. U nás jsou finanční skupiny (např. PPF) v Arabských zemích jsou zase skupiny rodin. Ostatně bin Ládinova rodina se již několik let před teroristickými útoky na dvojčata od Usámy distancovala a před lety raději změnila název jedné ze svých firem z Bin Ládin na neutrální Baud Telecommunications Ltd. Jinak útoky na WTC byly plánovány někdy od roku 1996, kdy byl v úřadu Bill Clinton.

Vytýkaná podpora mudžahidů – tedy v podstatě tehdy Afgánského odboje proti Ruské invazi. Stejně tak by mohl být obviněn Roosevelt, že podporoval Rusko ve společné válce proti nacistickému Německo. Otázkou zůstává zda měli USA místo podpory Ruska ho nechat padnout a stejnou otázku je možné si položit i zde, bylo lepší nechat Afganistan obsadit Ruskými vojsky nebo vyzbrojit bojovníky odboje? Odpovědět si každý můžeme sám.

Pokračování příště….